Stručná odpověď zní: za daných reakčních podmínek je téměř nemožné získat jakékoli významné množství
metamfetaminu, počínaje amfetaminem. Jediným produktem je
N,N-dimethylamfetaminspolu s nezreagovaným
amfetaminem.
Jedná se o Eschweilerův-Clarkeův postup, tj. vyčerpávající methylaci primárních (a sekundárních) aminů za použití formaldehydu a kyseliny mravenčí. Jedná se o starou, ale velmi účinnou metodu přípravy terciárních
N,N-dimethyl-alkyl aminů.
Je nepravděpodobné, že by se za těchto reakčních podmínek získalo nějaké významné množství sekundárního aminu (tj. metamfetaminu), bez ohledu na stechiometrii. Sekundární aminy jsou obecně reaktivnější než primární, takže rychle reagují dále a vznikají terciární aminy. Reakce navíc vyžaduje zvýšené teploty (~100oC), což dále snižuje selektivitu a možnost vzniku sekundárních aminů.
V případě, že se použije omezené množství kyseliny mravenčí a formaldehydu (jakékoli množství nižší než stechiometrické), mělo by být typické složení reakční směsi takové, jak je uvedeno níže:
Takto vznikne požadovaný produkt
3 (dextrometamfetamin nebo racemický metamfetamin) bude téměř jistě nepřítomen. (Jakákoli experimentální analýza reakční směsi vyžaduje přinejmenším plynovou chromatografii, nejlépe spojenou plynovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií).
Kromě toho, i když se nějaký metamfetamin vytvoří, směs (
1 +
2 +
3) by bylo téměř nemožné oddělit v preparativním měřítku (např. > 1 g), a to kvůli podobným bodům varu a dalším vlastnostem (všechny tři aminy jsou poměrně těkavé, což prakticky vylučuje sloupcovou chromatografii). Jedinou možností by byla preparativní plynová chromatografie nebo preparativní HPLC, přičemž obě metody jsou pro dané sloučeniny extrémně nákladné. Celý experiment by tak byl prakticky zbytečný.
Mechanicky reakce zahrnuje přenos hydridu z kyseliny mravenčí, jak je uvedeno níže:
Otázka týkající se racemizace je složitější, avšak týká se pouze terciárního aminu.
2. K možné racemizaci může dojít prostřednictvím kyselinou katalyzované rovnováhy iminů
1a a
1b, jak je znázorněno níže. Je také možná transaminace, která vede ke vzniku ketonu
4 a methylaminu
5. Všechny tyto reakce jsou pouze možné, není pravděpodobné, že by probíhaly ve významném rozsahu.
Lze tedy očekávat, že
N,N-dimethyl-amin2 v dobrých výtěžcích jako jediný produkt, pravděpodobně s malou nebo žádnou racemizací.
Obecně platí, že selektivní přeměna primárních aminů na sekundární (např. amfetaminu na metamfetamin) vyžaduje různé syntetické přístupy. Například redukce sekundárních formamidů pomocí LiAlH4 nebo DIBAL-H, nebo alternativně
N-alkylace amidátových aniontů, odvozených od sekundárních karboxamidů, jako jsou formamidy, nebo BOC uhličitany, s následnou kyselou hydrolýzou. Existují i některé další metody.
A konečně, metamfetamin (dextro nebo racemický) se z amfetaminu běžně nepřipravuje ve větším měřítku, a to z důvodu relativní složitosti postupů a nízké nákladové efektivnosti. Není to však nemožné, i když ne Eschweilerovým-Clarkeovým postupem.